Vzdělání je ohromně důležité. Ale kde se bere?
Diskuse o vzdělávání nabírají na obrátkách. Prokazatelně roste počet rodičů, kteří nedůvěřují
veřejnému školství a snaží se hledat pro své děti jinou cestu. v posledních letech vzniká stále více tzv.
alternativních škol. Zejména tam, kde je možnost výběru, tedy ve větších městech, rodiče často už
roky před nástupem do školy hloubají nad tím, co by bylo nejlepší. Často zoufale a s pocitem
možného nezdaru, který poznamená jejich dětí na celý život. Je to známka odpovědnosti a snahy
dopřát svým dětem co nejlepší start do jejich vlastní budoucnosti. Zkusme si tedy ujasnit, kde se
vzdělávání bere, jaká je skutečná role škola, jaká je vedle toho role rodiny a jaká z toho vyplývají
řešení.
BOB KARTOUS Vystudoval pedagogiku, tělovýchovu a postgraduálně mediální studia, publikuje v řadě
českých médií, přispěl do knihy 2036 o budoucnosti za dalších 20 let, do kulturní revue Prostor o
vztahu mezi vzděláváním a nenávistí, programově se podílí a moderuje diskuse v rámci Meltingpotu
(Colours of Ostrava), vystoupil na TEDx Prague 2017, přednáší, moderuje, spolupracuje s centrem
současného umění DOX, vzdělávacím projektem Education republic, Aspen Institute Central Europe,
vládními i samosprávnými chapadly. V prvé řadě vede komunikaci a analýzu vzdělávací politiky
v EDUin a edituje a přispívá do kritického internetového deníku Britské listy. S manželkou Andreou
mají dva skvělé syny Jáchyma Bohumila (2003) a Mikuláše Ignáce (2015). S oběma trávil či tráví část
týdne jako rodič na plný úvazek, neboť na světě neexistuje nic důležitějšího.